Historie obce a obecní symboly

Vzpomínka při příležitosti 80. výročí návratu obyvatel vystěhovaných z vesnic Drahanské vrchoviny během 2. světové války.

Již v roce 1935 vznikl v našem kraji vojenský výcvikový prostor, tehdy pod názvem Vojenský výcvikový tábor Dědice. Po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava přešla jeho správa pod německý wehrmacht a prostor dostal nové jméno – Truppenübungsplatz Wischau.

V roce 1940 padlo rozhodnutí o jeho zásadním rozšíření. To znamenalo jediné: vystěhování rozsáhlého území. Z domovů muselo odejít více než 18 500 lidí z 33 obcí – z regionů dnešního Vyškovska, Prostějovska a Boskovicka.

Domy zůstaly prázdné. Krajina utichla. Vše, co lidé budovali po generace, museli naši předci opustit.

Po válce se začal psát nový příběh – možná ještě silnější než samotné vystěhování. Přišlo něco, co v sobě neslo hlubokou bolest i naději: návraty domů.

Do rozbořených stavení, zpustlých polí a zarostlých sadů se většina původních obyvatel vrátila. A znovu oživili to, co mělo být navždy ztraceno.

Zákon číslo 313/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, dnem 1. ledna 2003 přiznal obcím právo vlastnit obecní symboly, tj. znak obce a prapor obce (dnes, po další novele zákona, vlajku obce).

Dne 21. ledna 2003 na základě písemné žádosti udělil obci předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pan Lubomír Zaorálek znak a prapor (dle nynější terminologie vlajku obce). Dle návrhu profesionálního heraldika Miroslava J. V. Pavlů zhotovila obecní symboly společnost Alerion.

Na podobu znaku má vliv několik faktorů: znak musí dodržovat heraldická pravidla, musí vycházet z historicky ověřených faktů, symbolů a charakteru oblasti. Jedna ze základních zásad heraldiky zní: Znak musí být rozlišitelný i na dálku, či ve zmenšené podobě. Jednoduchost znaku je jeho hlavní předností a jednoduchý znak je i krásný.

Zdůvodnění k návrhům znaku a praporu obce Niva

Díl osady Hartmanic je připomínán poprvé v roce 1347 jako součást plumlovského panství Beneše z Kravař. Po pánech z Kravař přešly Hartmanice na Pernštejny, v roce 1592 byly zastaveny Bernardu Krnovskému z Drnovin. Teprve v roce 1618 je vykoupil Maxmilián z Lichtenštejna, od té doby až do zániku patrimoniální správy náležely plumlovským knížatům z Lichtenštejna.

Na pečeti Hartmanic je jehličnatý strom v barokní kartuši, opis majuskulou P. VBCI. DCEDGENI. HARTMANIC. 1.6.9.9. (Plumlovský okres - VM) Autor návrhu znaku a praporu Nivy převzal symbol stromu ze staré hartmanické obecní pečeti a doplnil jej tzv. „zavinutou střelu“ z erbu pánů z Kravař, čímž připomněl starobylost obce. Z erbu Kravařů byly převzaty i tinktury, doplňující zelená symbolizuje jak lesnatou krajinu, tak zemědělský charakter obce.

Miroslav J. V. Pavlů, heraldik

Vlajka obce Niva

Znak obce Niva